Na valné hromadě družstva Čech konané 13. 3. 1927 vystoupil jako host továrník Roubíček z Poříčí a podal zprávu o výsledku své intervence v Čáslavi v záležitosti stavby Národního domu. Tentýž muž následně svolal na 27. 3. 1927 schůzi svého odboru NJS a ustanovil zvláštní výbor pro stavbu Národního domu za účasti zástupců odboru NJS čáslavského města a okresu, peněžních ústavů, dvou členů stavebního družstva ze Žacléře, jejichž úkolem bylo doložit přesné a závazné plány, rozpočet a finanční plán stavby. Zase- dání zvláštního výboru se zúčastnil předseda VIII. sboru NJS J. M. Vlček, předseda trutnovského okrsku NJS továrník M. Roubíček, stavitel R. Dvořáček a za žacléřské B. Prouza a S. Hrnčíř. Po jednání se zástupci města, okresu, městské spořitelny, hospodářské záložny a oboru NJS v Čáslavi byla uzavřena smlouva se stavitelem o přepracování původního plánu honosné stavby na menší a potřebám lépe vyhovující a hlavně lacinější budovy s částečným využitím již hotových základů. Opětovné zahájení výstavby bylo stanoveno na 1. července 1927, s dokončením v červnu 1928. Zimní období bylo využito k prodeji dluhopisů, které byly k úhradě stavebních nákladů vydány v počtu 2 500 s hodnotou 100 Kčs/kus, přičemž největší část dluhopisů byla prodána v čáslavském okresu.

Průběhy oslav

5. červenec – slavnostní otevření Národního domu se konalo pod patronátem města Čáslav a začalo připomenutím památky Mistra Jana Husa. Od národní školy vyšel lampionový průvod, který směřoval na Jiří kopec, kde promluvil J. M. Vlček, po němž trubačské kvarteto zahrálo fanfáry z opery Libuše, píseň Hranice vzplála a po československé hymně byla zapálena hranice.

6. červenec

Z Čáslavi dorazili první hosté. Konal se koncert žacléřského českého hudebního sdružení s dirigentem J. Hendrichem.

7. červenec

Ochotnický spolek v režii Josefa Motyčky sehrál divadelní hru Ladislava Stroupežnického Na valdštejnské šachtě.

8.červenec

U Národního domu vrcholily poslední přípravy. Slavnostní náladu navodil ranní budíček červenokostelecké hudby, v půl desáté dopoledne začalo vlastní předání. Na zahájení pronesl slavnostní řeč předseda J. M. Vlček, za delegaci čáslavských promluvili a Národní dům předali předseda okresní správní komise Hynek Brož a starosta města Čáslav Dr. Karel Tesař. Poté poděkoval Antonín Hejzlar za stavební a bytové družstvo Čech čáslavským přátelům za vše, co pro žacléřskou českou menšinu vykonali. Spisovatel O. Pospíšil věnoval této slavnostní události báseň „Jsme na stráži“, kterou přednesl pan Resl. Dopolední program byl zakončen koncertem červenokostelecké dechové hudby. Odpolední oslavy zahájil průvod s alegorickým vozem „Hold republice“, v jehož čele šel čestný předseda a hosté z Čáslavi, ženy a děti kráčely v krojích. V okolí Národního domu se rozproudila družná zábava, která trvala do pozdních hodin.

Nově otevřený Národní dům se stal chloubou a centrem kulturního života žacléřských Čechů.

„Národní dům v Žacléři byl zbudován, aby sdružil a soustředil v sobě celou českou menšinu, všechny její složky k vážné a plodné práci kulturní, sociální a hospodářské. Nechť sídlí v něm vždy pokoj a mír, vzájemné přátelství a bratrská svornost. Nechť je útulkem jen čistých snah a ušlechtilé práce ku prospěchu menšiny, národa a státu.“

J.M. Vlček – Můj pozdrav otištěný v měsíčníku NAŠE MENŠINY 1928