Jiří Mauer
V roce 1882 byl v Žacléři založen německý tělovýchovný spolek Der deutsche Turn- verein, rovněž nazývaný Duch hor, ve kterém cvičili všichni muži, ženy, žáci i děti. V roce 1920 v něm vznikl oddíl zimních sportů Wintersportverein Aupenthal, jehož členové postavili v tomtéž roce za porcelánkou na kopci Pohlberg neboli „Polák“ skokanský můstek s kritickým bodem 50 metrů. Kronika uvádí, že v roce následujícím na něm proběhl závod za účasti 27 skokanů, kterým se dostalo podpory tří tisíc diváků.
Můstek na Poláku
Závody na Poláku 19.2.1922
O čtyři roky později se závodu ve skoku a běhu na lyžích zúčastnily dvě stovky závodníků a přihlížejících diváků bylo přes pět tisíc. Na tomto můstku skákali jak němečtí skokané, tak čeští sokolové. Žacléřští skokané se zúčastnili i zahajovacího závodu na trutnovském Dračím můstku (Lindwurmschanze) v roce 1928. V hlavním závodě obsadili J. Heinsch a W. Demuth druhé a třetí místo. Jeden z posledních závodů konaných na Poláku v roce 1953, který proběhl již bez dřevěného nájezdu, vyhrál Walter Klenner. V padesátých letech minulého století přicházeli do nově postaveného hornického učiliště mladí lidé, pro které bylo z financí Dolu Jan Šverma vytvářeno prostředí pro mnohé sporty. Zmodernizovalo se fotbalové hřiště, v Prkenném dole byl postaven skokanský můstek K-48. První závod ve skoku na lyžích „O hornický kahan“ se uskutečnil v roce 1953. V letech 1954-1967 se zde pravidelně konaly závody nesoucí názvy O křišťálový pohár, O pohár města Žacléř a O pohár Elektroporcelánu Žacléř. Rekord můstku drží Drahoš Jebavý skokem dlouhým 54 m. Na tomto můstku skákalo i několik československých reprezentantů Z. Remza, J. Raška, Z. Hubač, L. Divila. S těmito borci se porovnávali domácí skokani Baníku Žacléř pod vedením trenérů Helmuta Fiebingera, Waltera Bensche, Rudolfa Brauna a především Hanse Feesta, který jako jediný z lyžařské rodiny Feestů přežil válečná léta.
Základna skokanského oddílu byla nejsilnější v 60. letech pod vedením předsedy Antonína Poláka a jednatele oddílu Karla Zahradníka st. V té době měla žákovské, dorostenecké i mužské družstvo a zúčastňovala se závodů, na které je vozil autobus DJŠ. Žacléřský skokanský oddíl sklízel úspěchy také na veřejných závodech v Machově, Janských Lázních, Špindlerově Mlýně, Harrachově i jinde. 15. ledna 1962 zvítězil na malém můstku v Trutnově v kategorii mladších žáků Gerhard Kühnel, za starší obsadil zlaté místo Petr Heisler, oba startující za Baník Žacléř. Za starší dorost se za prvním Karlem Zahradníkem ml. z Lokomotivy Trutnov umístil František Kadlec z Baníku Žacléř, v kategorii muži obsadil druhé místo Walter Klenner z téhož týmu. Karel Zahradník ml. závodil nejprve za Baník Žacléř v závodě sdruženém, poté přešel do trutnovské Lokomotivy a následně byl zařazen do tehdejší československé reprezentace.
Petr Heisler se stal okresním přeborníkem a začal hostovat v Lokomotivě Trutnov pod vedením trenéra skokanů pana Chmelaře, poté byl zařazen do krajského družstva, které trénoval vynikající skokan z Harrachova Antonín Lenemayer. Na základě dobrých výsledků se Heislera v tréninku ujal vynikající skokanský reprezentant Joachym Bulín. Heisler nastoupil v roce 1968 na základní vojenskou službu do prestižní Dukly Liberec pod trenéra Miloslava Bělonožníkova a trénoval současně s Daliborem Motejlkem, Josefem Matoušem, Rudolfem Hönlem a Františkem Rydvalem. V roce 1964 vybojoval na mistrovství Československa v Novém Městě na Moravě ve skoku na lyžích za mladší dorost bronzovou medaili. V roce 1969 si při přípravě na mistrovství světa v Tatrách způsobil při pádu na dopadu úraz, který ukončil slibnou kariéru tohoto žacléřského závodníka.
Skokanský oddíl zanikl koncem 60. let minulého století. Několik žacléřských skokanů se odstěhovalo do tehdejšího západního Německa, bylo zrušeno hornické učiliště, nemalou měrou přispěl i špatný technický stav dřevěného nájezdu na můstek i tribuny pro rozhodčí. Na počátku 70. let byl můstek i s tribunou zbourán.